Fréttir

Hun.is - Ašgįt skal höfš ķ nęrveru sįlar

Ég er móšir tveggja barna, sem ég er svo heppin aš hafa ęttleitt. En žar sem žau eru bęši dökk į hörund fer žaš  ekki į milli mįla aš žau eru ęttleidd, og hef ég (og ašrir ęttleiddir foreldrar) fengiš allskonar mismunandi komment og žaš jafnvel frį blįókunnugu fólki. Ķ lang flestum, ef ekki öllum, tilvikum žį meinar fólk vel, en oršar hlutina óheppilega og ég skil vel aš fólk sé forvitiš, en ašgįt skal höfš ķ nęrveru sįlar.

Nr. 1. Ekki gera rįš fyrir aš ęttleidda foreldriš vilji tala um ęttleišinguna, sérstaklega ekki ef žś žekkir manneskjuna ekki vel. Ef žś vęrir ķ strętó og hittir žar konu meš barnavagn sem var einu sinni ķ saumaklśpp meš fręnku systur žinnar, žį myndir žś ekki fara aš yfirheyra hana um hvort hśn hafi rifnaš mikiš ķ fęšingunni, er žaš nokkuš? Sama regla. Ęttleišing er mjög persónuleg reynsla, spuršu bara hvort aš žś megir spyrja śt ķ ferliš og ef viškomandi vill bara halda žvķ fyrir sig žį segir hann einfaldlega nei.

Ég er sjįlf mjög opin aš tala um žetta. Ég vil aš krakkarnir mķnir finni/upplifi aš žetta sé alls ekki neitt til aš skammast sķn fyrir, og besta leišin til žess tel ég aš vera sjįlf tilbśin til aš ręša žetta.

Nr. 2. Ekki tala um lķfforeldrana sem „raunverulegu mömmuna og pabbann“. Ég er mamma barnanna minna og pabbi žeirra er pabbi žeirra, punktur. Žś getur talaš um lķfforeldra, konuna sem var meš žau ķ maganum, kynforeldra, en viš erum foreldrar barnanna okkar.

Nr. 3. Slepptu hryllingssögunum. Viš žurfum ekki aš heyra um fręnku nįgranna vinnufélaga mannsins žķns sem ęttleiddi og žaš var bara hryllingur śt ķ gegn.

Nr. 4. Žó aš börnin mķn séu ekki einu sinni fędd ķ sama landinu žį eru žau systkini (jį, žaš var virkilega kona sem sagši hreint śt viš mig „ó, žau eru sem sagt ekki systkini?“). Žau rķfast eins og hundur og köttur eina mķnśtuna og nęstu mķnśtu žį eru žau svo nįin aš žaš kemst ekki hnķfur į milli žeirra alveg eins og raunveruleg systkini SEM ŽAU ERU.

Nr. 5. Ekki segja „leišinlegt aš žiš gįtuš ekki fariš ķ glasa, žį hefši barniš oršiš meira ykkar“ (žiš kannski trśiš žvķ ekki en žetta var virkilega sagt viš okkur). Mér gęti ekki veriš meira sama žó aš dóttir mķn sé ekki meš grįblį augu eins og ég og sonur minn er ekki meš nefiš hans afa sķns, žau eru samt 200% börnin mķn. Ég gekk kannski ekki meš žau ķ 9 mįnuši ķ maganum, en ég gekk mun lengur meš žau ķ hjartanu.

Nr. 6. Žegar barn er réttkomiš heim veršur aš gefa žvķ tķma til aš tengjast. Barniš žarf aš lęra alls konar reglur og venjur, venjast nżju fólki, nżju tungumįli, nżjum matarvenjum og jį, venjast žvķ aš eiga fjölskyldu. Žetta er misjafnt eftir börnum hversu langan tķma žau žurfa, en ekki setja śt į foreldrana žegar žeir afžakka pössun.

Hun.is - Ašgįt skal höfš ķ nęrveru sįlar


Svęši